Planespotting v Seoulu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Planespotting v Seoulu

Planespotting v Seoulu

Díky studijnímu pobytu Petra Juriše a jeho pozvání, jsem si vyzkoušel planespotting na dalším velkém světovém letišti. Přímá linka z Prahy a lety jediného wide-body ČSA tam občas někoho přivede a pár fotek se objeví, ale souhrnné informace chybí.

Cestu jsem si chtěl také užít a po různých kombinacích jsem nakonec zvolil Qatar Airways, také z důvodů připsání mílí do mého FFP One World.

Odpolední let z Prahy do Doha operuje Dreamliner. Těch 5,5 hodiny se dá v pohodě vydržet. Pomohl tomu i LF kolem 80% a prázdný middle seat na mojí trojce. Na mých 190cm tam zase tolik místa není. Servis je opravdu velmi dobrý, jídlo, snack, několikrát pití, čokoláda na závěr, nemohu si stěžovat. IFE mě úplně nenadchlo. Marvelovky nemusím a z ostatních filmů jsem si těžko vybíral. Nakonec to zachránil John Wick a seriál Černobyl.

V Doha 2,5hodiny přestup, absolutně bez problémů. Letiště je velké, ale dobře značené. Přesun vláčkem ke gatům E a chvilka na obchůzku terminálu.

Z Doha do Seoulu létá 1x denně tripl 300ER. Obsazenost letu cca 85%, naštěstí middle seat opět prázdný. Seat pitch je sice stejných 31“ jako v dreamlineru, ale pocitově mi tam přišlo více místa. Možná je sedačka jinak tvarovaná. Po startu snack, ubrousek a za chvíli večeře. Opět bez připomínek. Let trvá něco přes 9 hodin. Dá se to vydržet, ale když si vzpomenu na svůj výlet do SIN/SYD už mě to tolik nebaví. Východ Slunce, pár fotek, občas dole zajímavá krajina, další jídlo, pití, spánek, vyplnit 3 karty na imigrační a už se přibližujeme k Seoulu. Celkově je economy v Qatar Airways slušný produkt.

Po přistání a průchodu přes všechny procedury se potkávám s Petrem. Pár prvních informací, koupě karty T-money, která slouží jako lítačka pro veškerou dopravu po městě. Ještě kupuju datovou kartu na 10 dnů. Do T-money nabíjím 20.000 wonů, pozor, jde jen hotově, ale během týdne ještě dobíjím, takže jsem celkem projel necelých 40.000 wonů ( asi 1000 Kč). Pak přesun na hotel ve čtvrti/městě Unseo, což je hned vedle letiště. Jedeme vlakem Arex, který vyjíždí z letiště a jede do centra města. Jezdí buď zastávkový-modrý, nebo rychlík-oranžový. Konečná je na Seoul Station- centrální stanice ve městě s návazností na vlaky, autobusy a metro. Zastávkový jede i přes druhé letiště Gimpo. Tímto vlakem jezdíme každý den a za mne fakt paráda. Do centra to trvá asi 53 minut a jezdí prakticky od 5 do 23 hod. Během dne každých 10 minut, mimo špičku asi po 20. Pohyb po městě usnadňuje mobilní aplikace Naver Map, která vyhledá ideální spojení mezi požadovanými místy, včetně jízdních řádů autobusů, metra nebo vlaků.

Předpověď počasí je skvělá, celý týden má být slunečno, teplota kolem 25-28°C. Těším se na spotting i město. Sobota má být polojasná, a proto v klidu vyrážíme do města. Mám pár míst, které chci navštívit. Procházíme Muzeum korejské války, nebo spíše válek, i když většina muzea je věnována té v letech 1950-53. Ve venkovní expozici je vystaveno množství bojové techniky a letadel včetně bombardéru B-52. Počasí je parádní, klidně jsme mohli jet fotit, ale není proč spěchat.

V neděli již sraz před šestou v Arexu a jedeme směr letiště. Vystupujeme na Cargo terminálu a dál jedeme zdarma shuttle busem na první místo, které má Petr vyzkoušené. Je to jedno z mála míst, kde se dá fotit pohyb na dvou dráhách 33L+R. Ráno je bohužel docela smog, nebo opar a fotky jsou tím ovlivněné. Místo nevím, jestli prozrazovat a už vůbec ne doporučovat, ale řekněme, že jsme vlezli do jedné z kancelářských budov podél letiště, po schodech vyšli na střechu, kde mají zaměstnanci kuřácké místo a ze střechy fotili. Schovaní za střešní nástavbou tak, abychom nebyli vidět na kamerách, ani ze země. Trochu adrenalin, ale místo úžasné. Jen škoda toho oparu. Několik zaměstnanců se tam během dopoledne objevilo, ale naštěstí si nás nevšímali a nezavolali na nás policii, nebo ochranku. V 10 hodin je Slunce v ose a my odcházíme.

Jedeme opět shuttle busem na stanici Cargo a odtud jiným busem směrem k terminálu 1, ale vystupujeme u zahrady Haneul Garden nebo také Sky Garden, což je nějaká květinová relaxační zahrada pod osami drah 15-33. Je tam volný prostor a postavit se člověk může podle libosti a úhlu záběru. Nakonec jdeme co nejblíže k letišti, kde se dá schovat do stínu pod stromy s volným výhledem na přibližující se letadla. Na 33R se přistává z 33L se odlétá. Vidíme i line-up na odlety, ale fotit se nedá. Je tam plot a především se to tetelí. Je opravdu horko a vlhko. Letadla fotíme ve vzduchu. Z této strany to na zemi nikde nejde.

Bohužel předpověď počasí se dramaticky mění. Přichází tajfun, který zřejmě Seoul mine jižněji, ale způsobí změnu počasí. Středa a čtvrtek má pršet, silně foukat. Na úterý mám zaplacený celodenní sightseeing. Odlétám v pátek ráno v 1:15. Takže zbývá pondělí na slušné focení.  Že jsme nešli hned v sobotu…

Na tomhle místě jsme až do západu slunce. Provoz zajímavý. Menší letadla čínských i korejských společností, které vidím poprvé, malované A330 Air Asia, komplet wide-body sestava Koreanu a Asiany, několik cargo B747 Polaru, Atlasu, evropani, američané. Po setmění jedeme zpátky do města, já vystupuji u hotelu, Petr pokračuje vlakem do kampusu. Kupuju si večeři v nedalekém marketu, včetně plechovkové plzně.

Ráno má Petr školu tak obcházím kolem hotelu. Taková normální čtvrť. Spousta obchodů, dál panelové sídliště, škola, park. Po procházce balím věci a jedeme na letiště. Potkáváme se ve vlaku a jedeme na další známou pozici, k dráze 16-34. Na tu se střídavě přistává, nebo se z ní startuje. Jedeme od terminálu T1 busem 306. Po najetí na silnici Gonghangseo-ro, podél dráhy 16-34, vystupujeme na první zastávce a jdeme k blízkému objektu. Zastávka je na znamení, stejně jako všechny v Seoulu. Dole je obchod s květináči a zahradní keramikou, kolem docela velké parkoviště a benzínová stanice Caltex. V dalších podlažích jsou restaurace. My jdeme až na střechu, která je volně přístupná. Odtud je dobře vidět na výše zmíněnou dráhu. Zatím jednu, druhá je ve výstavbě, podle místního spottera má být dokončená za dva roky. Pak bude mít letiště dvě dvojice drah a bude připomínat LAX. Terminály uprostřed mezi dráhami.

Podle Petra jsou dál další dvě místa, odkud se dá fotit, ale při směru 16 je tohle místo prý nejlepší. Musím souhlasit. Na střeše potkáváme další skupinku korejských spotterů. Za chvilku dojde na krátkou diskuzi tématu dne…přílet jumba Qantasu ze Sydney. Jedná se o charter, který po dvou dnech pokračuje do Tel Avivu. Qantas do Seoulu běžně nelétá, takže zájem mezi spottery je velký. Skupinka nám nabízí, že nás případně odveze k druhé dráze, pokud bude přistávat na RWY 15.

Fotíme, bohužel opar opět kazí kvalitu fotek. Qantas se blíží a Petr chatuje s jedním korejským spotterem, když přichází zpráva – letí na druhou dráhu, než stojíme. Rychle balíme a utíkáme po schodech dolů, tam stojí auto s Petrovým kámošem. Rychle nasedáme, v autě je nás pět, když přibíhá další, jeden z kluků operativně přelézá zadní sedačky do kufru a jedeme! Vydíme, že skupinka ze střechy je nám v patách. Posloucháme scanner a přejíždíme k místu u zahrady. Po zastavení vyskakujeme ven a běžíme co nejblíže k plotu, jumbo je v dohledu. Vytahujeme foťáky a snažíme se zachytit v Seoulu exkluzivní stroj. Máme ho! Zpátky na střechu se nám už nechce a zůstáváme na místě. Fotíme přílety ve vzduchu.

Další den mám sightseeing po městě. Je nás jenom 5, americký a australský pár a moje maličkost. Američan vzpomíná na návštěvu Prahy na guláš a svařák. Projeli jsme několik zajímavých míst, paláců, dali si tradiční korejský oběd a rozhlédli se po městě z N Seoul Tower. Počasí se pomalu kazí, trochu oblačnost, opar. Ve středu má začít pršet.

Ráno vyrážím na druhé letiště v Seoulu – Gimpo. Dostávám instrukce, kudy na vyhlídkovou terasu. Jedu opět Arexem, východem k budově KAC. Od východu z Arexu je už terasa značena. Po zapsání do knihy návštěv,  procházím vnitřní výstavu historie Korean Airlines, vytrýnu s krásnými modely letadel a modelem letiště. Venkovní terasa umožňuje docela hezký výhled na dráhy i pojížděčky. Tajfun se blíží a přibývá zrušených letů z Jeju. Podle FR24 jsou všechny lety po 13 hodině zrušeny. Ale je teprve 11, takže něco létá. Tripl JALu a dream ANA jsou jediné lety japonských aerolinek do Seoulu. Na ICN žádní „japonci“ nelétají. Obecně vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem nejsou nejlepší. Je to pozůstatek japonské okupace Koreje před 2WW. Dopravu mezi zeměmi zajišťuje Korean a Asiana. A také Peach. Provoz na Gimpu zajišťují spíše menší letadla typu B737 a A320. Jsou zde k vidění i A220 Koreanu, několik modrých triplů a pár dalších wide-body Asiany. Většina letů je směřována na ostrov Jeju. Začíná poprchávat a je mi jasné, že spotting končí. Ještě čekám na boeing B767 Asiany ve Star Alliance livery a jedu zpátky na hotel.

Déšť a vítr zesiluje. Na pokoji čekám na info od Petra, že má po škole a jedeme se podívat do města. Cílem je Lotte World Tower, nejvyšší budova v Koreji a obchodní dům vedle ní. Takový pražský Chodov, asi 2x. Nahoru na vyhlídku nakonec nejedeme. Prší, je tma a na noční fotku města za 700 Kč vstup, by to nebylo. Zítra je poslední den mého tripu a cítím trochu zklamání. Naštěstí tajfun rychle odchází a předpověď říká, že po obědě, by mohlo být lépe. Domlouváme se, že si ráno zavoláme a uvidíme.

Budím se kolem 8 a venku…..oblačno. V 9 přichází od Petra fotka, že se oblačnost trhá. Vylézám z postele a jdu ven z hotelu. Nad letištěm už skoro jasno! Okamžitě se domlouváme, kupuji něco k jídlu a vyrážíme. Jedeme na střechu restaurace. Oblačnost tak 10%, vítr a déšť zlikvidoval smog a dohlednost je skvělá. Čeká nás neplánovaně nejlepší den focení! Přichází i Petrův kamarád Shin. Fotíme, probíráme spotterské zážitky a nemá to chybu. Provoz na dráze se střídá odlety/ přílety, takže máme obojí. Samozřejmě nám několik zajímavých letadel unikne na druhé dráhy, ale to už je taková spotterská klasika. Nakonec velká spokojenost, aspoň tedy moje. Pořizuju asi nejlepší fotky celého pobytu. Až bude v provozu i druhá dráha, která je blíž k plotu, bude toto místo ještě zajímavější. Shin je fajn. Ještě je tu skupinka spotterů z Busanu. Ti moc neumí anglicky, takže prohodíme jen pár slov. Fotíme až do západu Slunce. Děláme si společné fotky a odcházíme. Čekáme na bus 306, který nás odveze zpět na terminál a odtud zase Arexem na hotel. Petr jede tentokrát se mnou. Mám pokoj až do pátku, abych nemusel řešit problém s pozdním odletem. V pátek má být jasno, jak jinak když odlétám a Petr chce jít ráno fotit, takže využije zaplacenou noc místo mne.

Balím se a jedeme posledním shuttlem z hotelu na letiště. Poslední pozdrav, Petr jede zpátky a já jdu na odbavení. Načekovaný jsem, jen odevzdat kufr. Na security je celkem volno, i když je otevřený jen jeden ze 4 průchodů. Pomalu courám po prázdném letišti, většina obchodů je již zavřená. Nakonec kupuju poslední dárky a čekám na zahájení boardingu. Na sedadle jsem za chvilku, aby ne, když mám 6A! Udělal jsem si radost i s ohledem na moje problémová záda. Nabídka na upgrade přišla od Qatarců dva dny před odletem a vyšla na to, co celá původní letenka. Jen na první leg ICN-DOH. Do Prahy si dalších 11tisíc nepřiplatím.

Růžové šampaňské je skvělé a vůbec celý servis…co dodat. Obsazenost C je 50%, takže vedle mne volno. Po lehké večeři se převlékám do pyžama, sklápím sedačku a spím. Tak takhle se mi to létání opravdu líbí. Probouzím se asi 3 hodiny před přistáním. Opravdu jsem tvrdě spal. Pomalu se rozkoukávám a už přichází stewardka s objednanou snídaní. Jsem skoro nervózní z té péče kolem. Je to můj první let v C a doufám, že ne poslední. Páchám hygienu, zpátky do civilu a přistáváme na čas v Doha. Na přestup mám zbytečně dlouhé 3 hodiny, takže brouzdám po letišti. Fotit z terminálu nejde, nebo jsem žádné místo nenašel. Takže pár drobných nákupů a přesouvám se ke gatu s nápisem Prague.

Boardujeme autobusem někam na konec letiště. Dreamliner se plní a obsazenost je asi největší ze všech 4 letů. Lituji cestující v C. Na poslední dvojce sedí arabská rodinka s infantem, který řve snad celou cestu. Byl slyšet i přes sluchátka. Servis je opět skvělý, sedačka už tolik ne, ale dá se to. Je to jen 5,5 hodiny. Tentokrát je moje trojka plná a výběr místa u okna nebyl ideální. Obě dámy vedle jsou tak rozložené a obložené taškami, že průchod je skoro nemožný. Jednou se mi podaří uniknout na záchod, jinak musím vydržet bez pohybu až do Prahy. Příště jednoznačně ulička. Zkouknu jeden film, další díl Černobylu a trochu hudby. Jinak celkem nuda. IFE mě opravdu neuchvátilo. S půlhodinovým zpožděním sedáme na 06 v Praze. Je to za mnou. Bohužel.

Celkové zhodnocení ?

Seoul je zajímavé město, ale chyběl mi nějaký wow efekt. Asi nejzajímavější byl Lotte Tower, ale ten zkazilo počasí. Jinak mi to město přišlo takový normální. Když člověk zašel o dvě tři ulice dál od turistických zajímavostí, našel obyčejné paneláky, trochu ošuntělé domy i ulice, starší auta, autobusy. Myslím, že před tak 10-15 lety to mohlo být všechno nové, moderní, ale je vidět, že se Jižní Koreji úplně ekonomicky nedaří i podle průvodkyně, která nás doprovázela na prohlídce města. Co se mi líbilo, byla doprava. Metro je skvělé, anglicky popsané a Arex z letiště do centra ?….snad se něčeho podobného dočkáme i v Praze. Doufám.

Qatar Airways  – za mne spokojenost. Business samozřejmě nemá chybu, ale i v economy se dá slušně cestovat. Jídlo a celkově servis velmi dobrý. Trochu mne zklamalo IFE.

Ještě k focení. Prakticky jsem použil jen objektiv 100-400mm na APS-C. Moje 70-200 zůstala vyjímečně doma a je potřeba říci, že by byla asi krátká. Nikde jsme neměli s focením problém. Míst kolem letiště je několik, jen střecha té administračky z prvního dne focení byla trochu adrenalinová, i když bez incidentu. Ale již prý několikrát odtud spottery vyháněli. Střecha restaurace v pohodě, plocha u zahrady na přiblížení na RWY 33 také. Když se létá z druhé strany, je, podle Petra, daleko komplikovanější najít vhodné místo. Provoz na ICN je pro Evropana zajímavý. Jsou tam menší letadla čínských aerolinek, která létají i do Evropy s většími letadly, místní nízkonákladovky, které jsem viděl poprvé, docela dost cargo strojů a kompletní flotila Koreanu  a Asiany. Barevně malované A330 Air Asia nebo Eva Air jsou na denním pořádku. Smog nebo opar je problém a během týdne mě dost potrápil. Fotek jsem si přivezl spoustu a snad budou použitelné.

Sám bych do Seoulu asi nejel, možná jako další zastávku společně s jiným asijským letištěm. HKG, BKK nebo Taipei….,ale spolu s městem, to bylo dobře vidět.

Takže díky Petře, že jsi mi to umožnil.

Pavel „Clancy“ Herega

Říjen 23rd 2019 Nezařazené

NHL v Praze

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem NHL v Praze

V rámci NHL Global Series se v pátek 4. října uskutečnil v Praze úvodní zápas sezony mezi týmy Chicago Blackhawks a Philadelphia Flyers. Obě mužstva se do Prahy dopravila dvěma speciály. Zatímco hráči Philadelphia Flyers přiletěli v pondělí 30.září Airbusem A340-312 společnosti Air X Charter reg. 9H-BIG z Berlína a tento letoun zde zůstal až do dnešního odletu, Chicago Blackhawks přiletěli 2.října ze Ženevy Boeingem 757-200 francouzské společnosti La Compagnie, reg. F-HTAG a odletěli stejným typem, ovšem registrace F-HCIE. (R)

 

Říjen 5th 2019 Nezařazené

Pozvánka na výroční klubovou schůzi

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pozvánka na výroční klubovou schůzi


Vážení klubáci a příznivci KLF, zveme vás tímto na výroční schůzi s podtitulem „Návrat ke kořenům“.

Koná se 6. prosince 2017 od šesti hodin večer v salónku restaurace DRINOPOL, která se nachází na Praze 6 u stejnojmenné zastávky tramvaje linek 22 a 25.

JE BEZPODMÍNEČNĚ NUTNÉ POTVRDIT SVOJÍ ÚČAST, A TO DO 26. 11. 2017 NA MAIL info@lkprspotters.cz

Listopad 12th 2017 Nezařazené

Srpnové fotografování ve Frankfurtu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Srpnové fotografování ve Frankfurtu

Za ta léta, co jezdím do Frankfurtu, jsem si při odjezdu říkal, že bych u letiště vydržel o den déle. Bez výjimky se mi stává, že chci během pobytu vyfotografovat nějaké konkrétní letadlo a nikdy se mi můj cíl nepodaří splnit, protože daný stroj nečekaně přistane, nebo odstartuje odjinud. Plánovaný týdenní pobyt tak měl být zárukou, že ulovím vše, co bych rád viděl.

Co je ve Frankfurtu nového? Z novinek stojí určitě za zmínku B777 Kuwaitu v nových barvách, viděl jsem stroj vyrobený teprve v červenci 2017 (9K-AOL). Díky opakovaným a rychlým změnám počasí a větru ale startoval a přistával vždy jinam, než byl očekáván. Podařilo se mi ho potkat až při pojíždění na start z dráhy 18, kvalitu snímků však degradovalo silné tetelení vzduchu.

Chtěl jsem také opět vidět zblízka pojíždění a start katarské A350, která mi opakovaně unikala, a to i tentokrát. Když už jsem stál ve správný čas na správném místě, přiletěl jiný stroj. Nakonec jsem jí viděl náhodně při návštěvě terminálů a přejíždění vláčkem mezi nimi.

Úspěšnější jsem byl při fotografování nádherné A350 v thajských barvách, ta létala a sedala „spolehlivěji“. Tu se mi podařilo potkat dokonce několikrát. Dalším kouskem byla B787 Oman air, přilétající v brzkých ranních hodinách. Ománské barvy Dreamlineru opravdu sluší!

Docela živo bylo také kolem cargo terminálu, kde jsem obdivoval dokonalé načasování, kdy se odlétající stroje Lufthansa Cargo (MD-11) střídaly s přílety B777 Fedexu nebo B777 AeroLogicu. Nebylo to na minuty, ale na vteřiny!

Milá překvapení pak byla speciální zbarvení některých letadel, překvapil (lehce infantilní) B737 SunExpress s obrázky Šmoulů, naopak “bojové“ barvy B737 Belarus propagující hru World of Tanks, dále B737 TuiFly “Robinson“ a dále pár aliančních strojů Skyteamu, Star Alliance nebo One World.

Jedno odpoledne jsem se byl podívat nejen v terminálech, ale také poprvé v životě na vyhlídkové terase, která mě z důvodů nevhodné orientace vůči světlu nikdy příliš nelákala. V podvečerních hodinách se ale slunce obrací tak, že něco málo fotografovat lze. Bohužel, terasa je sice obrovská, ale opatřená plotem z hustého pletiva, a jen několika málo otvory pro objektiv. Potěší tak spíše pro sledování provozu, nebo jako relax zóna. Vstupné činí 3 EUR a v létě je otevřeno od 10:00 do 18:00 hod. Při tomto výletu jsem se podíval také do Terminálu 1, kde v obchůdku se suvenýry nabízeli snap-fit modely, včetně A350 Lufthansy za přijatelné ceny. Prodejna Lufthansy hned za rohem je výrazně dražší…

Došlo také na večerní návštěvu letiště u vyhlídkové terasy u dráhy 18, kde jsem se ocitnul již kolem deváté večer zcela sám. Záhy ale začali přicházet další a další lidé – buď náhodně projížděli kolem, nebo se přišli podívat na start A330 Namibie, nebo A350 Thai. Frankfurt zkrátka žije i v noci.

U letiště jsem strávil tentokrát již týden a překvapivě jsem odjížděl s pocitem, že bych zde vydržel – minimálně ještě o den déle! J

Text a foto: © Aviatic, 2017

Září 24th 2017 Nezařazené

Přelet vrtulníků Mi-2, W-3A Sokol, Mi-24V a Mi-171Š

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Přelet vrtulníků Mi-2, W-3A Sokol, Mi-24V a Mi-171Š

Tyto záběry pořídil dnes, 22. 9. 2017, náš člen Tomáš Soušek během přeletu čtveřice vrtulníků Mi-2, W-3A Sokol, Mi-24V a Mi-171Š ze základny Praha-Kbely na plochu Letenské pláně v rámci přípravy na akci Den s Armádou ČR na Letné. Foceno z Mi-171Š.

Den s Armádou ČR, sobota 23. září 2017 od 9.00 do 15.00 hodin v Praze 7 na Letenské pláni.

 

Září 22nd 2017 Nezařazené

Planespotting v Torontu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Planespotting v Torontu

Po standardních evropských spotterských destinacích, šíleném Iberia tripu a návštěvě LAX, padla další volba na spotterský výlet do Toronta. Tohle město mě lákalo jako samotné, ne jenom z hlediska svého mezinárodního letiště YYZ – Toronto Pearson Airport. Letiště je pojmenované po kanadském politikovi Lester Bowles Pearsonovi, který byl 2x předsedou vlády a v roce 1957 získal Nobelovu cenu míru.

Letiště se nachází na rozhraní Toronta a Mississaugy ( což způsobuje drobné problémy v dopravě) a ročně jím projde řádově 35mil cestujících. Má dva terminály T1 a T3 a letadla používají 5 ranvejí. Nejdelší 05/23 a dvě dvojice 06L/24R; 06R/24R a 15R/33L; 15L/33R. Provoz nemá pevný systém drah pro vzlety a přistání, takže pokud se na příslušnou dráhu přistává, také se z ní startuje. Což samozřejmě trochu komplikuje spotting. Výjimku tvoří dvojice drah 06/24, kde se na vnější z pohledu od terminálu přistává a z vnitřní se startuje. Za tři dny, které jsem strávil kolem letiště, jsem se nesetkal s žádným problémem s policií nebo security, naopak spotterů jsem potkal hodně, takže bych označil letiště za spotters friendly.

Při přípravě na výlet jsem sledoval směry provozů a musím říci, že v Torontu se vítr točí na všechny strany. Viděl jsem provoz ze všech možných směrů a také 2-3x za den změněný. Z toho jsem neměl žádnou radost, protože přejíždět kolem letiště na vybraná místa není bez auta jednoduché a to jsem si půjčovat nechtěl.

Krátce k cestě do Toronta. Tam jsme ( s přáteli a mojí starší dcerou) letěli přímo s Air Canada Rouge. Shodou náhod a možná i jisté přímluvy jsme dostali místa v Rouge Plus, což znamenalo luxusní legroom i pro mých 190cm. Boeing B767-300 byl sice 25 let starý, ale cesta proběhla bez problémů. Občerstvení během letu 3x + ještě pití, prostě pohoda. Přistávali jsme načas na dráhu 05.

Ještě k dopravě…chtěl jsem být u letiště za svítání, tedy před šestou hodinou, takže jsem musel využít místní autobusy, protože metro začíná jezdit až těsně před šestou. Jel jsem tedy nočním autobusem 300, který jede kolem letiště po Airport Rd. Další varianta je bus 192, od metra Kipling, ale v mém případě pozdě. Jinak varianta metro na Kipling a bus 192 je asi nejrychlejší cesta z centra na letiště i opačně. Oba busy a metro provozuje firma TTC a letiště, respektive Airport Rd, je poslední lokalitou, kam její spoje jezdí. Kolem letiště směrem na západ jezdí již jiná společnost – MiWay. To trochu komplikuje přestupy a platbu za lístky. Naštěstí v Torontu zavedli kartu Presto Card, kterou se dá platit skoro u všech dopravců po městě i na všech linkách. Akorát neplatí možnost přestupu mezi dopravci. Jinak lístek-platba kartou- platí 2 hodiny a dá se přestupovat mezi metrem, tramvají, autobusem.

První den věnovaný spottingu jsem se zaměřil na provoz na dráze 05/23 , která se ten den, spolu s 06/24, létala. Počasí se v Torontu rychle mění a tak po ranní modré obloze, přišla dopoledne oblačnost, která mě občas přiváděla k zoufalství, když Slunce zakryl mrak zrovna v okamžiku, kdy prolétalo zajímavé letadlo. Všichni spotteři znají….

Celkově, bylo ale ten den hezky a pořídil jsem hodně povedených fotek.

Nechtěl jsem jenom napráskat tisíce fotek, ale vyzkoušet více míst a poznat okolí letiště.

Začal jsem fotit na místě 1, křižovatka Airport Rd a Silver Dart Dr. Na zelené ploše u nějakého cargo skladu jsem zabral venkovní dřevěné sezení, které využívají zaměstnanci k polední siestě.

Místo č.1 – lavička

Vrata na odlety

Měl jsem dobrý výhled mezi lampami na přilétající letadla. Odlety odtud vidět nejsou, ale najíždějící letadla jsou slyšet, takže jsem několikrát vyběhl blíže k plotu, aby se podíval na startující stroje. Ranní špičku, která začíná kolem 5:30 jsem nestihl, ale bylo málo světla a přilétlo tak 5-6 widebody a konec. Obecně musím říci, že dopolední provoz není nic moc. Tím, že se na přistání využívala i dráha 24L, kde pravda sedala menší letadla, je provoz rozdrobený. K vidění byly hlavně menší stroje společností Air Canada a WestJet. Kolem 10 hodiny přistávala první třešnička-nový dreamliner Korean Air. Přilétla registrace HL8082. Zatím má Korean pouze dva tyto stroje. Bohužel vždy jsem viděl stejnou registraci.

Spolu s Koreanem přilétal i dreamliner společnosti Saudia, ale sednul na spodní dráhu 24. Potom sedly dva B737 WestJet a pak…….56 minut nic nepřilétlo!! Občas něco startovalo, ale celkově byl provoz na této dráze malý. Oblačnosti začalo přibývat a první další zajímavý přílet B789 Air Canada v nových barvách zakryl mrak. Co dodat…

Odlety se přes drátěnku fotí špatně a výhled na dráhu byl pouze přes spáru ve vratech, která se dala zvětšit za použití lehkého násilí, aby se protáhl objektiv. Při odletu Koreana se u brány objevil starší spotter, se kterým jsem se dal do řeči a když jsem zmínil odkud jsem, přešli jsme do češtiny!! Yari Strban původem z Čech, žije již 35 let v Torontu. Má fotky na mnoha leteckých serverech, včetně Planes.cz a i na FR24 je jeho fotka právě Koreana HL8082. To bylo příjemné překvapení a setkání. Nějakou dobu jsme u plotu spolu pokecali.

Nájezd na odlet přes drátěnku

Odlet přes rozevřená vrata

Slunce přechází dráhu kolem 15 hodiny a já jsem se vydal zkusit odlety. Došel jsem na křižovatku Airport Rd a Derry Rd a busem 42 MiWay dojel k benzínce Husky u Menkes Dr. Po ní jsem šel na pole – místo 3. Odlety jsou vidět již ve vzduchu, wide-body v ideální výšce, menší letadla jsou již poměrně vysoko. Pole nebylo ničím zarostlé a suché, takže se tam dalo normálně chodit. Uprostřed roste strom, kde se dá schovat do stínu. Blízkost benzínky dává šanci strávit tam nějaký čas. Světlo nebylo nejlepší a já chtěl vyzkoušet i další místa, takže jsem přešel k místu č.4, což je kruhový objezd u hal na Menway Ct. To místo mě ničím nezaujalo, na odlety není moc dobře použitelné, jsou tam dva ploty za sebou a letadla lze fotit maximálně ve vzduchu. Možná na odpolední přílety ze směru 05, ale jen ve vzduchu.

Pak jsem popošel na místo 5, další kruhák, kde je výhled lepší a láká zarostlá hromada zeminy, oplocená provizorním plotem, která navazuje na rozestavěnou stavbu, která se tváří, že jen tak hotová nebude. Bylo pondělí, ale žádný provoz jsem na stavbě neviděl. Překonat chatrný plot a vylézt na hromadu znamenalo dostat se nad plot letiště a mít nerušený výhled na startující letadla. No popravdě, nechtělo se mi si dělat případné problémy. Takže jen zkouška dírou ve vratech.

Odtud jsem se vrátil na Derry Rd, počkal na bus 42 a dojel zpět na Airport Rd. Pěšky jsem pak šel na další místo, kde jsem chtěl strávit zbytek dne. Odpoledne je na letišti daleko zajímavější provoz. Špička začíná kolem 14 hodiny. To začínají přilétat dálkovky z Asie a Evropy. Slunce je v ose dráhy a hojně je využíváno prostranství kolem benzínky Petro-Canada, kde není problém zaparkovat a vychutnat si pocity, když triply prolétají několik desítek metrů nad hlavou. V tu dobu tam postávají desítky lidí.

Tady vznikají tyto fotky spodků letadel přímo nad hlavou. Úchvatný zážitek!

Když se sluníčko dostatečně otočilo za dráhu přesunul jsem se na velmi oblíbenou spotterskou pozici č.2, na střechu parkovacího domu, částečně opuštěného, kde je parkování jen na vlastní nebezpečí. A vstup vlastně také. Což nebrání v parkování a hlavně spottingu. Letadla přelétají v ideální vzdálenosti a výšce a je vidět i do letiště na odlétající stroje. Na střechu se dá vyjet autem, nedaleko je několik možností občerstvení, toalet a v případě nepřízně počasí lze sejít o patro níže, kde je pořád výhled na přistávající letadla. Na letiště již vidět není. Tady jsem strávil celé odpoledne až do večera a i celý třetí den spottingu.

Několik ukázek ze střechy parkovacího domu.

Závěr z prvního dne spottingu na RWY 05/23: Ranní příletová špička, která je známá z evropských letišť, se nekoná. Klidně stačí přijet až po obědě. Celou dobu jsem používal tělo APS-C a 70-200mm objektiv. Z přední části garáží se mi z boku dlouhý tripl nevešel. Mírně z úhlu v pohodě. Odlety jsou problém, letadla jsou fotitelná spíše až ve vzduchu, možná s trochou odvahy i z místa 5 těsně nad dráhou. Garáže jsou perfektní pozice, hojně využívaná místními na spotting i jen na podívání se. Dá se tam přijet autem i MHD. Oblíbené je zevlování kolem osy dráhy a užívání si letadel přelétajících nad hlavou. Několik zajímavých letadel přistálo a odlétlo i ze spodních drah 06/24.

Další den jsem tedy věnoval těmto dvou dráhám. Létalo se pořád ze stejného směru, tedy 24. Z centra jsem vyrazil ráno, ale až později, po zahájení provozu metra. Ze stanice Kipling jsem jel busem 112 TTC, který zajíždí na zastávky u prahu drah 24 na křižovatku Renforth Dr a Carlingview Blvd. Tady se nachází velká deponie zeminy, ale okolní lampy znemožňují její využití. Takže jsem přešel na bod 6, asi nejlepší místo, které jsem v této lokalitě našel.

Z rohu parkoviště je vidět na práh dráhy 24R, odkud se odlétá a přílety na 24L. Problém může být tetelení u odletů. Ranní provoz byl opět řídký, způsobený asi i opakovaným nácvikem přiblížení jednoho stroje, který trval asi hodinu. V dálce vidím přistávat B789 Korean a hned za ním bohužel i stejné letadlo Saudie.

I na dráhu 24 občas sedá některé wide-body, ale je jich méně, než na delší dráhu 23. Kolem poledne odcházím směr místo č. 7. Podle mapy je na druhé straně komunikace kolem plotu letiště vysoký val. Žádné video ani fotky jsem odtud neviděl a je mi divné proč. Tváří se to jako ideální místo na odlety z 24R. Cesta vede mezi obslužnými budovami, policejní stanicí až k místu, kde začíná val. Vylézám nahoru a je všechno jasné. Sloupy a dráty. Tak tohle by mohly místní spotteři s letištěm domluvit a hned by bylo lépe. Snažím se najít skulinu mezi vysokým plotem a nízkými dráty. Je to špatné. Aspoň ten spodní kdyby sundali a zakopali do země. Každé letadlo se zvedá jinde a šance najít ideální místo není. Tohle je velká škoda.

Z nejvyššího místa valu je vidět dobře na runway, letadla už jsou sice zezadu, ale nízký drát veškeré snažení kazí. Přitom by tam mohli být krásné záběry s hangáry v pozadí. Trápím se asi dvě hodiny a pak to vzdávám. Vracím se na parkoviště a před 15 hodinou jdu na bus 7 MiWay a přejíždím zpátky na Airport Rd na garáže. Z druhé 24 strany na odlety se nedá dostat. Na přílety možná od garáží údržby, ale nechce se mi jít ten kus pěšky a zůstávat na této dráze, když nahoře je větší provoz a možnost vidět i odlety z 23.

Závěr dráhy 24: Focení odletů z prahu 24R ovlivňuje tetelení, přílety jsou v pohodě. Opět ohnisko 70-200mm stačí na všechno. Odlety ve vzduchu z bodu 7 zklamání a přitom by stačilo tak málo. Hodně videí je natočených z míst kolem prahu 06 při použití tohoto směru. Pěšky je to daleko, nebo tam jede bus 57MiWay. Měl jsem to naučené, ale nevyužil jsem.

Poslední den našeho výletu jsem odvezl kufry na letiště do úschovny na T1, přejel letištním vláčkem na T3 a odtud pěšky vyšel ven na Airport Rd. Jde to bez problému. Nakonec jsem pěšky došel až ke garážím a strávil tam ještě několik hodin. Bohužel obloha byla zatažená, takže výsledky nic moc, ale potěšil třeba Air Lingus s A330, který běžně odpoledne přistává na dráhu 24. Viděl jsem odlétat B 789 Koreana i Saudii. Zaujal go-around B767 Air Canada, když na prahu dráhy stál jiný stroj AC připravený na odlet. Na odletu se objevil i Icelander s B757 v livery s polární září.

Vzhledem k předpovědi počasí, která slibovala déšť celé odpoledne, byla bílá souvislá vrstva oblačnosti ještě vlastně dobrým počasím. Nakonec to bylo slušné zakončení celého pobytu v Torontu.

Výsledné pocity?

Provoz není tak hustý jako na největších letištích v Evropě. Letiště a okolí spotterům přeje a nebrání jim v jejich koníčku. Ranní provoz slabší, odpoledne je to rozhodně zajímavější, takže pokud by tam někdo pobýval, dá se ráno rozhodnout podle počasí, jestli město nebo spotting. Město samotné je rozhodně také zajímavé a stojí za vidění. Většinu provozu tvoří samozřejmě stroje Air Canada, WestJet, Air Transat, ale létá tam i spousta bizjetů. Zajímavostí jsou „pandí“ livery na dreamlinerech Hainanu. Já viděl jen žlutého. Mám oba pohádkové WestJety, neviděl jsem DC-10 Fedexu. Pouze přes plot na stojánce. Žádná A340. Jumbo pouze Lufthansa a KLM, občas nákladní Cathay. A380 EK pouze 3x týdně, takže pro místní docela svátek. A350 zatím žádná.

Pouze na spotterskouvýpravu to není, ale jako součást delšího pobytu určitě ano. Také to není úplně nejblíž. Počasí se polohou u jezera Ontario rychle mění a oblačnosti může být dost. Je pravda, že první dva dny pobytu bylo počasí lepší, ale to jsme měli naplánované město.

Ze CN Tower jsme vyfotil i několik fotek na druhém letišti nedaleko centra – Bishop Toronto City Airport, kam létá pár menších strojů, většinou Dash-8-400 Porter Airlines nebo se tam provádí tréning pilotů v cvičném přiblížení. Cvičně tam nalétávala i C-130 kanadského letectva.

Byla Toronto dobrá volba? Stoprocentně. Zaujalo nás i město. Několikrát jsme se přesvědčili, že místní jsou fajn, ochotní pomoci a poradit. Pár fotek jsem si přivezl i z letiště J. No a příště? … ještě uvidím, nějaký nápad je, ale zatím nejistý … ale určitě pak zase něco napíšu.

Text a foto: Pavel „Clancy“ Herega

 

 

Červenec 9th 2017 Nezařazené

Spotterův průvodce kolem letiště ve Vídni

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Spotterův průvodce kolem letiště ve Vídni

Kudy a kam

Delší dobu odkládaný výlet do Vídně se podařilo uskutečnit na začátku dubna 2017, kdy teploty přesáhly 20°C a počasí nabídlo dokonale čisté a modré nebe. Startovali jsme v sobotu, velmi brzy ráno a cesta vedla přes Brno a Mikulov, kde jsme opustili území republiky a pokračovali dále po dálnici A5 směrem ke Schwechatu. Kolem desáté hodiny dopolední jsem zahájil finální přiblížení k letišti a záhy zastavil ve Schwadorfu u logistického areálu. Letadla startovala z dráhy 16/34 přímo nad našimi hlavami a my jsme se vydali na první z pozorovacích stanovišť (cca 48.0890942N, 16.5848417E). Zde se fotograf nachází nad úrovní dráhy a nebrání mu porost stromů tak, jako je to v jiných částech letiště. Startující letadla jsou v tomto bodu již nad úrovní oplocení, ale otvory v něm lze zachytit i rozjezdy a odpoutání. Když hovoříme o oplocení, tak v některých polích jsou vytvořené obrovské otvory, kterými lze bez potíží pořizovat snímky. Spotterů kolem vídeňského letiště ale není tolik, jako u nás. Přesto bývá u plotu někdy tlačenice.

Dalším místem, které jsem chtěl navštívit, bylo křížení drah 16/34 a 11/29. (přibližně 48.1064325N, 16.5749736E). Terén byl ale poněkud náročný a zdálo se mi, že je zde i vyšší plot, než v minulosti a fotografovat se nedalo, proto jsem se dal na ústup. Pokračoval jsem dál po zpevněné cestě směrem na západ a po chvíli se mi otevřela nádherná letištní scenérie, kdy jsem jako pozorovatel byl opět mírně nad úrovní runway 11/29 a mohl tak kopírovat její průběh prakticky po celé délce. Následně jsem si vytipoval místo, odkud se bude dát fotografovat, až bude dráha v provozu. Z této cesty se na několika místech dá odbočit a přiblížit se k oplocení. Zde ale žádné otvor nejsou, je potřeba zaujmout takovou pozici, aby plot svou výškou snímky nerušil.

Druhý den byl provoz pozměněn, přílety byly na dráhu 16/34, odlety pak převážně ve směru 29/11, některé ale rovněž z 16/34. Auto jsem zaparkoval ve Fischamendu a vystoupal na kopec k dráze 16/34 a dostal se přibližně na pozici 48.1194553N, 16.5828111E. Na křižovatce polních cest jsou zde betonové bloky, ze kterých se dá fotit, anebo je možné zahnout doleva a pokračovat podél plotu cca 500 metrů, kde jsou haldy a další převýšení nad oplocením. Pozor, některá místo jsou jen na vlastní riziko, protože jsou označená jako zákaz vstupu. Místními spottery ale byla hojně využívána a projíždějící hlídky policie byly tolerantní. Nechtěl jsem riskovat žádné problémy, proto jsem zakotvil na křižovatce a fotil parádní finále a fotky s pozadím věže. Světlo bylo perfektní a runway 16/34 je zde skutečně na dosah. Kolem poledne se ale světlo začíná otáčet a tak nastal čas pro změnu – návrat ke dráze 11/29, kde probíhaly starty. Na předem vytipovaném místě jsem pak měl možnost fotografovat odlepující se stroje. (cca 48.1160683N, 16.5464242E) I zde vznikla celá řada pěkných záběrů. U dráhy 16/34 je vybudována spotterská vyhlídka „Spotterhügel“ ) 48.1010394N, 16.5903964E), přístupná z Klein-Neusiedelu. Stačí u silnice v obci zaparkovat a vyjít na kopec k dráze.

Zajímavé stroje

Mnohé stroje, které ve Vídni uvidíte, létají i do Prahy. Některé ale zase zde máte možnost vidět nejblíže České Republice. Jako příklad uveďme B787 Qataru, B747 Cargolux, B747 Asiana Airlines Cargo, samozřejmě wide-body Austrian Airlines B767, B777, nebo třeba B777 Eva Air. K vidění je ale také A380 Emirates, B777 Korean, Airbusy China Airlines a další.

 

Zkušenosti a praktické tipy na závěr

Ve Vídni jsem byl už mnohokrát, tak snad mohu přidat i pár tipů. Okolí letiště je sice přístupné, ale je potřeba se připravit na několikakilometrové přesuny na pozorovací místa. Rozhodně se nevyplatí porušit zákaz vjezdu či parkování. Auto doporučuji zanechat ve Fischamendu, nebo Schwadorfu. Policie je kolem letiště hodně vidět a může se vám stát, že budete vyzváni ke kontrole dokladů. Mně se to stalo opakovaně, dokonce vedle mě přistál i policejní vrtulník a jeden z policistů mě legitimoval. Spotterů ve Vídni nepotkáte tolik, jako u nás, jsou většinou přátelští, někdy ale nesou nelibě, když jim “zaberete“ jejich místo. Ve Fischamendu a Schwadorfu jsou obchody, kde se lze občerstvit, počítejte ale s jinou otevírací dobou, než jsme zvyklí, a že v neděli je zavřeno. V případě potřeby lze ale navštívit Billu na letišni, nedaleko TWR, která má otevřeno každý den. Na internetových stránkách letiště bývají v příletech a odletech vidět i cargo letadla, což nebývá všude zvykem. Ubytovat se lze v několika hotelech v okolí za přijatelné ceny a v dostupné vzdálenosti, nicméně lze návštěvu pojmout jen jako jednodenní výlet.

Text a foto: Aviatic – David Hloušek

© 2017

 

Červen 4th 2017 Nezařazené

Poprvé Dreamlinerem

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Poprvé Dreamlinerem

Dream Air FranceV listopadu 2016 také Air France převzala svůj první Dreamliner verze 9 a započal výcvik posádek. Jako většina aerolinek využívala kratší tratě. Volba padla na Londýn Heathrow a Káhiru. Když jsem zjistil, že kolega Geo se chystá také, neváhal jsem. Po krátké domluvě jsme koupili letenky a mohli vyrazit. Letenka nešla koupit jako zpáteční, asi vzhledem ke krátkému průletu, takže jsme měli dvě jednosměrné. CDG-LHR a LHR-CDG. Snad nám to proboha v Londýně neuletí. Trip byl naplánovaný na víkend 11. – 12.3. Do Paříže odpoledne Easyjetem, krátký spotting, hotel a dopoledne otočka na LHR. Do Prahy opět odpolední Easyjet. V Praze na letišti jsme se sešli už kolem poledne a využili pohostinství salónku na T2. Pár řízečků a chlebíčků místo oběda přišlo vhod a mohli jsme alespoň v klidu probrat plán cesty. Salónek byl skoro prázdný a jídla celkem dost. Po privátní security prohlídce už jdeme ke gatu, kde bylo slušně narváno. Load factor odhaduju tak na 95%. Jdeme mostem k letadlu, ale pak po schodech dolů na plochu a pěšky k letadlu. Letíme A319 G-EZDP, odlet na čas 14:05. Počasí je slušné, žádné turbulence, prostě pohoda, klídek.

Po přistání jdeme po šipkách na vláček CDGval, který vyjíždí z terminálu 2 k dalším zastávkám. My jedeme jen jednu k parkovišti Px. Odtud pěšky na vybrané spotterské místo. Je to velká halda hlíny nad parkovištěm PV, vlevo od vlakové trati, odkud je výhled na obě severní dráhy 09/27.

Pro nás trochu nečekaně se létá právě směr 09. Halda není zarostlá a po deštích v minulých dnech lehce měkká, ale upravená do roviny. Říkáme si, že sem za námi policajti, kteří prý pečlivě u každého kontrolují, jestli má povolení k focení, určitě nepůjdou. Přicházíme ke konci haldy, kde sedí nějaký místní spotter a poslouchá scanner. Vytahujeme foťáky a rozhlížíme se kolem a najednou za námi hluk motoru. Policejní Land Rover si poradil bez problémů s blátem a už vystupují dva pistolníci se samopaly a jdou k nám. Tak to bylo rychlé! Naštěstí jsme odpovědní spotteři a ukazujeme jim naše povolení. Poděkují a kontrolují i kolegu vedle. Ten bumážku nemá a je ihned vykázán pryč.

Máme na spotting tak 2 hodiny do západu slunce. Provoz je bohužel větší na jižních dráhách a ani směr 09 není pro toto místo ideální. Přistání vidíme v dálce a odlety jsou už dost vysoko.

Jedině letadla, která taxují kolem nás se dají slušně fotit. Tedy na mých 200mm. Geo má 400 a je v pohodě. V případě běžného provozu ze směru 27 by to místo bylo parádní. Hlavně, že jsme si to tady okoukli. Spotting není hlavní náplní tohoto výletu. Potěšil přetah A350 Vietnam Airlines v pěkném zapadajícím slunci.

Tripl odlet 09

A359 Vietnam

Kolem 18 hodiny se vracíme na terminál. Trvá to cca 20-25 minut. Z terminálu nám jede shuttle do nedalekého hotelu Comfort Hotel Airpot CDG. Tahle kombinace mi přijde dobrá. Když by chtěl člověk vyrazit na krátký spotting jen na severní dráhy. Z terminálu je to kousek, bezplatný shuttle z hotelu každou půlhodinu. Akorát k jižním dráhám se dá dostat jedině autem, nebo taxíkem.

Brzo ráno se necháváme odvézt zase na letiště. Kupujeme snídani a jdeme se odbavit k letu. U gatu pár lidí a dreamliner čeká na ploše. Po dvojnásobné kontrole boarding pasů nastupujeme dovnitř. Sedíme 36A,B běžná economy v konfiguraci 3-3-3. Lidí kolem nás dost, odhaduju LF na 90%. Nevšiml jsem si, jestli poslední část vzadu obsadili také, nebo ji nechávají prázdnou. Sedačky pohodlné, místa pro nohy, no, do Londýna bez problémů, na long-haulu……no prostě economy. Zkoumáme IFE. Přepínám na angličtinu, ale přesto jsou některé popisky uvnitř menu ve francoužštině. Ještě to nemají úplně vychytané. Odlet se opožďuje a nám se zkracuje možnost nějakého spottingu na LHR. Chceme vyzkoušet vyhlídku na T4, kam Air France létá. Odlet se nakonec posouvá asi na 7:50.

Obrazovka 3

Obrazovka 2

Obrazovka 1

Vlastní let trvá pouhých 40 minut. V Paříži je krásně, odlétáme z dráhy 08L, točíme doleva a stoupáme do FL240. Tu držíme celou cestu. Během krátkého letu stihne posádka občerstvení ve formě sladkého croissantu a nabídky voda, čaj, káva. Žádné jiné pití není v nabídce. Není divu na tak krátkém letu. Nad Londýnem je hustá oblačnost a déšť. Provoz je ráno také silný, takže děláme jedno kolečko a přistáváme na 27R. Taxujeme k terminálu 4 a parkujeme u gatu 3. Výborně, přesně na druhé straně terminálu, než je vyhlídka. Jdeme po fialových šipkách flight conection, protože nechceme jít vůbec ven, přesto musíme znovu přes security, kde je docela fronta. Rychle jdeme přes celý terminál ke gatu 15-16, kde je vchod na vyhlídku. Po schodech nahoru a jsme tam. Vyhlídka je celá zasklená, ve výhledu na část dráhy vadí střecha. Jsou tady připevněné tablety kde běží flightradar a několik dalekohledů na řetízku. Venku prší, takže na focení to není. Přesto zkoušíme přetahovanou A350 Ethiopian. Ještě jsem jí neviděl. Pobydeme 20 minut a vracíme se zpátky k našemu dreamlineru. Přicházíme uprostřed boardingu, ale máme čas. Zkoušíme naše letadlo vyfotit alespoň přes sklo terminálu. Na druhé straně si všímáme taxující A350 Finnairu.

Kabina

Legroom

Motor

Letadlo obsazují zezadu a my máme řadu 10. Economy Plus! Udělali jsme si radost a připlatili si za lepší místa. Seating je 2-3-2 a je to znát. Také seat pitch je někde jinde. Máme první řadu za kuchyňkou a můžu si natáhnout nohy a nedosáhnu na stěnu před námi.

Tak takhle bych si dovedl představit long-haul. Vedle nás stojí nový tripl Kuwait Airways. Odlet je tentokrát na čas, posádka opět stihne stejné občerstvení. Jak se blížíme Paříži, počasí se vylepšuje. Sedáme na dráhu 09L a pozorujeme haldu, odkud jsme včera fotili. Je třičtvrtě na dvanáct, odlet máme 14:35. Dohadujeme se, jestli stihneme ještě něco nafotit. Zkusíme to. Taxujeme dost dlouho a vystupujeme u terminálu 2F – prst L. Bohužel musíme vláčkem na prst K, kde je teprve pasovka. Je poledne a asi šli všichni na oběd. Neskutečná fronta se proplétá prostorem před kontrolou a je otevřené jedna pčepážka asi ze 6. Na tabuli svítí čas kontroly 30minut. Se spottingem se loučíme. Sice projdeme rychleji, ale už se nám nechce se trmácet dál. Pomalu procházíme k terminálu 2D, odkud letí Easyjet zpátky do Prahy. Dáváme oběd a pokukujeme po letadlech venku.

U gatu opět docela plno. Dav lidí obchází pracovnice odbavení a shání, kdo by ještě chtěl dát zavazadlo do zavazadlového prostoru. Každý má spíše kabinové a zřejmě mají zkušenost s přeplněnými biny. Nabízí za to priority boarding. Tak 10-15 lidí se chytí. Od gatu jedeme autobusem na plochu, kde ještě znovu probíhá přesvědčování. Stojí tam dva maníci s vozíkem a odebírají pár zavazadel. Do Prahy letí G-EZOC. LF opět kolem 90-95%. Kupuju kolegům slíbené modely letadel Easyjetu. Odlétáme z Paříže, kde pilot hlásil 20°C a za hoďku a půl přistáváme na 06 v Praze, kde je asi 5°C. Za den teplo v Paříží, déšť v Londýně a zima v Praze. Trochu moc změn během jednoho dopoledne.

A Dreamliner ?

Velká okna, zatmavení místo roletky tak na 80%, proti teplu moc nechrání. Přívod vzduchu k sedačkám je centrální štěrbinou na boku a nedá se regulovat pro každé místo. Jinak příjemné svezení, především v economy plus. IFE hezky udělané, zkoumal jsem hlavně údaje o letu. Air France se těžko hodnotí na tak krátkém letu, ale občerstvení zvládli bravurně.

Na podzim prý budou testovat novou A350, tak si třeba dáme opáčko.

cl-1

text a foto: Pavel „Clancy“ Herega – 2017

A pro doplnění oficiální fotografie od Boeingu a Air France a odkaz na web Air France.

air_france_1st_787_delivery1_960x600

air_france_1st_787_delivery2_960x600

 

http://www.airfrance.fr/FR/en/common/guidevoyageur/classeetconfort/airfrance-welcomes-787.htm

Březen 21st 2017 Nezařazené

Mnichov 3. 4. 2017

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Mnichov 3. 4. 2017

uvod

4. 3. 2017 se v Mnichově u letiště konala burza sběratelů – 30th INTERNATIONAL MUNICH CONVENTION, obdoba pražské Convention. Spolu s IEG a Standou V. jsme proto tento den vybrali jako spojení účasti na burze a focení na mnichovském letišti. Předpověď počasí slibovala slunečný den a mnichovské letiště například 3 letouny Airbus 350 v rozličných barvách.

20170304_092238

30th INTERNATIONAL MUNICH CONVENTION, kantýna v Nordallee.

Do Mnichova dorážíme kolem 7 hodiny ranní, při příjezdu vidíme nad hlavou právě přistávající A340 South African a A380 Emirates. Ještě před burzou se krátce podíváme k plotu, konkrétně k bráně 125. Bohužel nevybalujeme štafle a bez nich se skrz plot moc fotit nedá. Vydáváme se proto na burzu, kde Standa rozbaluje svůj stánek s pohledy a já s IEG pár svých modelů. Krátce před desátou ale spěcháme zpět k plotu, blíží se pro nás nejdůležitější událost dne, start A350 v barvách Latamu. Tentokráte jedeme pod známy spotting hill na jižní straně letiště. Po odletu nejzajímavějších strojů se vracíme zpět na burzu. Bohužel počasí není až tak ideální jak bylo předpovězeno. Je spíše zataženo, slunce se objeví jen sem tam. Ale i tak se kolem 15 hodiny vracíme k bráně 125, kde setrváme do doby, než se slunce posune do osy dráhy a pomalu zapadá. V době západu slunce odjíždíme z Mnichova a cestou vidíme na hlavou přistávat A340 v livery Bayernu Mnichov. Při příjezdu k hranicím posloucháme Radio Beat, kde právě vysílá moderátorská legenda a člen našeho klubu Honza H. Rockovou pípu. Voláme mu a on nám v přímém přenosu posílá zdravici a hraje nám na přání stylové Rammstein.

IMG_9042

A7-AMA

Airbus A350-941, reg. A7-AMA v barvách LATAM Airlines Brasil, provozovaný nyní Qatar Airways

 

D-A350

Airbus A350-941, reg.: D-AIXB (c/n 080), Lufthansa

MUC170304 (117)

foto IEG

A7-ALI

Airbus A350-941 reg.: A7-ALI (cn 021), Qatar Airways

A6-EHH2

Airbus A340-600 , reg.: A6-EHH (c/n 870), Etihad Airways

A6-EHH

Airbus A340-600 , reg.: A6-EHH (c/n 870), Etihad Airways – „with stand“

A6-EUB

Airbus A380-800, reg.: A6-EUB (c/n 213), Emirates

EC-MIA

Boeing 777-200, reg.: EC-MIA (c/n 28685), Privilege Style

D-ABUI

Boeing 767-300, reg.: D-ABUI (c/n 26988), Condor

D-AIHD

Airbus A340-642, D-AIHD (c/n 537), Lufthansa

D-AIKB

Airbus A330-343, reg.: D-AIKB (c/n 576), Lufthansa – s nápisem Shark skin technology, propagující experiment společnosti s nátěrem napodobujícím žraločí kůži, vyvinutým Fraunhoferovým ústavem pro výrobní technologii a Advanced Materials (FAM) v Brémách ve spolupráci se společností Airbus , který si klade za cíl snížit spotřebu paliva.

 

B-8298

Gulfstream G550, reg.: B-8298 (cn 5447), Mandarin Air

OM-GTE

Boeing 737-8AS(WL), reg.: OM-GTE (c/n 29925), Go2Sky, částečně v barvách Fly Egypt

D-ATUH

Boeing 737-8K5(WL), reg.: D-ATUH (c/n 34689), Hapagfly -CEWE FOTOBUCH livery

D-ASXP

Boeing 737-800, reg.: D-ASXP (c/n 29684), SunExpress Germany – propagující egyptské středisko El Gouna

B-2435

Boeing 747-481(BDSF), reg.: B-2435 (c/n 28282), Yangtze River Express

 

Na závěr ještě pár žánrových obrázků.

MUC170304 (195)

Bez štaflí se v MUC opravdu těžko fotí

IMG_9121

Kontrola a mazání „závadných“ fotografií pod dohledem německé policie

20170304_174313

Airbus A340-642, reg.: D-AIHK (c/n 580), Lufthansa, FC Bayern München (mobilem z jedoucího vozu)

 

Ridley 2017

Březen 5th 2017 Nezařazené

Prosincová návštěva Frankfurtu

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Prosincová návštěva Frankfurtu

LUFT 03

Zatímco většina populace o vánočních svátcích rozjímá u pohádek, cukroví a bramborového salátu s řízkem, skalní spotter sleduje počasí, nabíjí baterie fotoaparátu a vyráží do terénu. V prosinci 2016 navíc bylo ještě relativně teplo, takže jedinou nevýhodou byly kratší dny.

hs-tuc2

HS-TUC

CANADA 02

CANADA 03

D-AIMJ

UNITED

start

TUI FLY

TAM PROTO4

Provoz na letišti Frankfurt byl o poznání slabší než v průběhu roku, největší rozdíl byl vidět jednak ve výrazně nižším počtu linek Lufthansy, u ostatních společností pak ve změnách typů letadel, které do Frankfurtu přiletěly. Menší provoz také znamenal změny v obvyklých použitých trasách pro přistání a starty a tak bylo čekání na konkrétní stroje u drah sázkou do loterie. Kromě tradičních zastávek na vyhlídce u Zeppelinheimu, a u dráhy 18, jsem dorazil také k dráze 07/25R u dálnice A3, kde jsem číhal na B787 Air Canada a stejný stroj společnosti United. Fotografie bohužel ovlivnilo horší světlo, ale druhý den se již dařilo lépe. Naopak očekávaný A350 Qataru byl nahrazen B787, což mě trochu mrzelo. Krásné fotky ale vznikly následující dva dny při západu slunce, kdy jsem fotografoval u prahu dráhy 18 včetně pojíždění strojů na start. Přibližující se A380 Emirates, nebo A330 Qataru byly dokonale nasvícené zlatou září zapadajícího slunce. Poslední den jsme pozorovali požár jedné z budov nedaleko letiště, kdy stoupající dým vytvářel vysokou černou kulisu v pozadí.

SAUDI CARGO 2

Několikrát jsem se zdržel i po západu slunce, pozoroval starty a přistání a uvědomoval si, že i za tmy má pozorování letadel své kouzlo. Návštěvníků na vyhlídkách bylo jako obvykle mnoho, což je důkazem, že frankfurtské letiště pořád “táhne“.

EMI 03

EMI T 06

qatar polotovar2

NIGHT LUFT

Text a foto: David Hloušek – Aviatic ©, 2017

Únor 17th 2017 Nezařazené