Poprvé Dreamlinerem

Add comments

Dream Air FranceV listopadu 2016 také Air France převzala svůj první Dreamliner verze 9 a započal výcvik posádek. Jako většina aerolinek využívala kratší tratě. Volba padla na Londýn Heathrow a Káhiru. Když jsem zjistil, že kolega Geo se chystá také, neváhal jsem. Po krátké domluvě jsme koupili letenky a mohli vyrazit. Letenka nešla koupit jako zpáteční, asi vzhledem ke krátkému průletu, takže jsme měli dvě jednosměrné. CDG-LHR a LHR-CDG. Snad nám to proboha v Londýně neuletí. Trip byl naplánovaný na víkend 11. – 12.3. Do Paříže odpoledne Easyjetem, krátký spotting, hotel a dopoledne otočka na LHR. Do Prahy opět odpolední Easyjet. V Praze na letišti jsme se sešli už kolem poledne a využili pohostinství salónku na T2. Pár řízečků a chlebíčků místo oběda přišlo vhod a mohli jsme alespoň v klidu probrat plán cesty. Salónek byl skoro prázdný a jídla celkem dost. Po privátní security prohlídce už jdeme ke gatu, kde bylo slušně narváno. Load factor odhaduju tak na 95%. Jdeme mostem k letadlu, ale pak po schodech dolů na plochu a pěšky k letadlu. Letíme A319 G-EZDP, odlet na čas 14:05. Počasí je slušné, žádné turbulence, prostě pohoda, klídek.

Po přistání jdeme po šipkách na vláček CDGval, který vyjíždí z terminálu 2 k dalším zastávkám. My jedeme jen jednu k parkovišti Px. Odtud pěšky na vybrané spotterské místo. Je to velká halda hlíny nad parkovištěm PV, vlevo od vlakové trati, odkud je výhled na obě severní dráhy 09/27.

Pro nás trochu nečekaně se létá právě směr 09. Halda není zarostlá a po deštích v minulých dnech lehce měkká, ale upravená do roviny. Říkáme si, že sem za námi policajti, kteří prý pečlivě u každého kontrolují, jestli má povolení k focení, určitě nepůjdou. Přicházíme ke konci haldy, kde sedí nějaký místní spotter a poslouchá scanner. Vytahujeme foťáky a rozhlížíme se kolem a najednou za námi hluk motoru. Policejní Land Rover si poradil bez problémů s blátem a už vystupují dva pistolníci se samopaly a jdou k nám. Tak to bylo rychlé! Naštěstí jsme odpovědní spotteři a ukazujeme jim naše povolení. Poděkují a kontrolují i kolegu vedle. Ten bumážku nemá a je ihned vykázán pryč.

Máme na spotting tak 2 hodiny do západu slunce. Provoz je bohužel větší na jižních dráhách a ani směr 09 není pro toto místo ideální. Přistání vidíme v dálce a odlety jsou už dost vysoko.

Jedině letadla, která taxují kolem nás se dají slušně fotit. Tedy na mých 200mm. Geo má 400 a je v pohodě. V případě běžného provozu ze směru 27 by to místo bylo parádní. Hlavně, že jsme si to tady okoukli. Spotting není hlavní náplní tohoto výletu. Potěšil přetah A350 Vietnam Airlines v pěkném zapadajícím slunci.

Tripl odlet 09

A359 Vietnam

Kolem 18 hodiny se vracíme na terminál. Trvá to cca 20-25 minut. Z terminálu nám jede shuttle do nedalekého hotelu Comfort Hotel Airpot CDG. Tahle kombinace mi přijde dobrá. Když by chtěl člověk vyrazit na krátký spotting jen na severní dráhy. Z terminálu je to kousek, bezplatný shuttle z hotelu každou půlhodinu. Akorát k jižním dráhám se dá dostat jedině autem, nebo taxíkem.

Brzo ráno se necháváme odvézt zase na letiště. Kupujeme snídani a jdeme se odbavit k letu. U gatu pár lidí a dreamliner čeká na ploše. Po dvojnásobné kontrole boarding pasů nastupujeme dovnitř. Sedíme 36A,B běžná economy v konfiguraci 3-3-3. Lidí kolem nás dost, odhaduju LF na 90%. Nevšiml jsem si, jestli poslední část vzadu obsadili také, nebo ji nechávají prázdnou. Sedačky pohodlné, místa pro nohy, no, do Londýna bez problémů, na long-haulu……no prostě economy. Zkoumáme IFE. Přepínám na angličtinu, ale přesto jsou některé popisky uvnitř menu ve francoužštině. Ještě to nemají úplně vychytané. Odlet se opožďuje a nám se zkracuje možnost nějakého spottingu na LHR. Chceme vyzkoušet vyhlídku na T4, kam Air France létá. Odlet se nakonec posouvá asi na 7:50.

Obrazovka 3

Obrazovka 2

Obrazovka 1

Vlastní let trvá pouhých 40 minut. V Paříži je krásně, odlétáme z dráhy 08L, točíme doleva a stoupáme do FL240. Tu držíme celou cestu. Během krátkého letu stihne posádka občerstvení ve formě sladkého croissantu a nabídky voda, čaj, káva. Žádné jiné pití není v nabídce. Není divu na tak krátkém letu. Nad Londýnem je hustá oblačnost a déšť. Provoz je ráno také silný, takže děláme jedno kolečko a přistáváme na 27R. Taxujeme k terminálu 4 a parkujeme u gatu 3. Výborně, přesně na druhé straně terminálu, než je vyhlídka. Jdeme po fialových šipkách flight conection, protože nechceme jít vůbec ven, přesto musíme znovu přes security, kde je docela fronta. Rychle jdeme přes celý terminál ke gatu 15-16, kde je vchod na vyhlídku. Po schodech nahoru a jsme tam. Vyhlídka je celá zasklená, ve výhledu na část dráhy vadí střecha. Jsou tady připevněné tablety kde běží flightradar a několik dalekohledů na řetízku. Venku prší, takže na focení to není. Přesto zkoušíme přetahovanou A350 Ethiopian. Ještě jsem jí neviděl. Pobydeme 20 minut a vracíme se zpátky k našemu dreamlineru. Přicházíme uprostřed boardingu, ale máme čas. Zkoušíme naše letadlo vyfotit alespoň přes sklo terminálu. Na druhé straně si všímáme taxující A350 Finnairu.

Kabina

Legroom

Motor

Letadlo obsazují zezadu a my máme řadu 10. Economy Plus! Udělali jsme si radost a připlatili si za lepší místa. Seating je 2-3-2 a je to znát. Také seat pitch je někde jinde. Máme první řadu za kuchyňkou a můžu si natáhnout nohy a nedosáhnu na stěnu před námi.

Tak takhle bych si dovedl představit long-haul. Vedle nás stojí nový tripl Kuwait Airways. Odlet je tentokrát na čas, posádka opět stihne stejné občerstvení. Jak se blížíme Paříži, počasí se vylepšuje. Sedáme na dráhu 09L a pozorujeme haldu, odkud jsme včera fotili. Je třičtvrtě na dvanáct, odlet máme 14:35. Dohadujeme se, jestli stihneme ještě něco nafotit. Zkusíme to. Taxujeme dost dlouho a vystupujeme u terminálu 2F – prst L. Bohužel musíme vláčkem na prst K, kde je teprve pasovka. Je poledne a asi šli všichni na oběd. Neskutečná fronta se proplétá prostorem před kontrolou a je otevřené jedna pčepážka asi ze 6. Na tabuli svítí čas kontroly 30minut. Se spottingem se loučíme. Sice projdeme rychleji, ale už se nám nechce se trmácet dál. Pomalu procházíme k terminálu 2D, odkud letí Easyjet zpátky do Prahy. Dáváme oběd a pokukujeme po letadlech venku.

U gatu opět docela plno. Dav lidí obchází pracovnice odbavení a shání, kdo by ještě chtěl dát zavazadlo do zavazadlového prostoru. Každý má spíše kabinové a zřejmě mají zkušenost s přeplněnými biny. Nabízí za to priority boarding. Tak 10-15 lidí se chytí. Od gatu jedeme autobusem na plochu, kde ještě znovu probíhá přesvědčování. Stojí tam dva maníci s vozíkem a odebírají pár zavazadel. Do Prahy letí G-EZOC. LF opět kolem 90-95%. Kupuju kolegům slíbené modely letadel Easyjetu. Odlétáme z Paříže, kde pilot hlásil 20°C a za hoďku a půl přistáváme na 06 v Praze, kde je asi 5°C. Za den teplo v Paříží, déšť v Londýně a zima v Praze. Trochu moc změn během jednoho dopoledne.

A Dreamliner ?

Velká okna, zatmavení místo roletky tak na 80%, proti teplu moc nechrání. Přívod vzduchu k sedačkám je centrální štěrbinou na boku a nedá se regulovat pro každé místo. Jinak příjemné svezení, především v economy plus. IFE hezky udělané, zkoumal jsem hlavně údaje o letu. Air France se těžko hodnotí na tak krátkém letu, ale občerstvení zvládli bravurně.

Na podzim prý budou testovat novou A350, tak si třeba dáme opáčko.

cl-1

text a foto: Pavel „Clancy“ Herega – 2017

A pro doplnění oficiální fotografie od Boeingu a Air France a odkaz na web Air France.

air_france_1st_787_delivery1_960x600

air_france_1st_787_delivery2_960x600

 

http://www.airfrance.fr/FR/en/common/guidevoyageur/classeetconfort/airfrance-welcomes-787.htm

Březen 21st 2017 Nezařazené

Comments are closed.